Vše začalo tím, že se rodiny Prchalů a Staveníčků nastěhovaly do stejného domu ve stejném městě a ulici.

Protože se Zdenek s Jardou znali už od dětství, začali na svých bikách zanedlouho na to společně sjíždět Hostýnky hore dole.

Obě rodiny spolu chodili na výlety a vzhledem k tomu, že je Zdenek velmi muzikální typ, zpíval na každém společném setkání známou píseň „… po kalíšku dáme, pak si zazpíváme
…“, která se nejvíc líbila tehdy 3-leté Libušce.

Netrvalo dlouho a oba bikeři se i s podpůrným týmem zbývajících členů rodiny potkali na prvním společném závodě „AŠM – Helfštýn“ na jaře 2004. Po úspěšném absolvování 90 km tratě se pod tíhou atmosféry, která
panovala v cíli závodu domluvili, že založí bikový tým.

Otázka, která oba bikery tížila zněla: „Jak se bude náš tým jmenovat?“

Odpovědi na tuto komplikovanou otázku se nám dostalo když se Libuška dožadovala návštěvy u Staveníčků slovy: „maminko kdy už půjdeme za Zdeňou pokalíškem ?“ Když jsme to Zdenkovi řekli, bylo všem okamžitě jasné,
jakýže název náš tým ponese. A proto, aby všichni věděli odkud ti Pokalíšci vlastně jsou, přibylo do názvu jednoduché a prosté Holešovští.

Domluvili jsme se na barevném provedení triček a kšiltovek a nechali si je udělat. O dresech v našich barvách jsme v té době vůbec neuvažovali.

Premiéra týmu Holešovských Pokalíšků se konala při prezentaci na závod Drásal 2004. Bylo to perfektní a moc jsme si toho užili, protože náš úbor vzbudil velkou pozornost. Tehdy jsme ani netušili jak známý se náš tým stane.

Už na dalších závodech v Oderské Mlýnici téhož roku, kde jsme nikdy nebyli, na nás cizí bikeři a bikerky volali názvem týmu, což byla pro nás pro všechny mast na dušičku.

Následující rok 2005 pro nás připravili velké překvapení naše manželky Renča + Renča, které nám nechali udělat perfektní dresy a dali nám je večer před startem na „AŠM – Helfštýn“. Teď už jsme byli dobře rozpoznatelní i v průběhu závodu.

Dalším překvapením roku 2005 se stal nový člen Tom Bartoník. Svůj první závod „Chřibskou 50“ odjel tak, že se ho večer na pivu zeptal Jaryn, jestli nechce na druhý den jet s ním. Tom si ještě ten večer půjčil přilbu a druhý den opravdu 50-ku s Jarynem jel. Nabídka
ke vstupu do týmu byla samozřejmostí a první závod, kde hájili barvy Pokalíšků tři bikeři byl „AŠM – Helfštýn“. Tento závod se stal pro Holešovské Pokalíšky jakýmsi symbolem a milníkem v naší historii.

Na dlouhou dobu tak byl tým Holešovských Pokalíšků „kompletní“.